Letní tábor 2022 - Underworld

Síla temnoty se projevila. Vládci Underworldu se dohodli na společné vládě v podsvětí! Upíři a Lovci museli uznat prvenství vrchního Vlkodlaka Dejva a pokleknout před jeho temnou mocí. Nebylo sporu o tom, že Vlkodlaci vyhráli celotáborovou hru. Jakými temnými silami se to Vlkodlakům nakonec podařilo, ví snad jen úplněk a vlkodlačí smradlavý bůh. Přesto, železný trůn nezůstane jen v moci jednoho temného pána. Bylo rozhodnuto, že se o nadvládu nad Underworldem budou společně dělit Vlkodlaci, Upíři i Lovci. Jak dlouho jim tento vratký smír vydrží a v podsvětí bude bezpečno, už ale náš příběh nedovypráví, protože dnes končí. Všichni služebními temnoty se vracejí do svých přitroublých domovů, kde si budou lízat a léčit rány. Až do doby, než se boj o nadvládu nad Underworldem rozpoutá nanovo… Vláci Underworldu

A je rozhodnuto! Celotáborovku vyhráli Vlkodlaci pod vedením vlčice Káji, Ádi a Kuby s celkovým počtem 196 bodů. Na druhém místě se umístili Upíři s počtem 174 bodů a jako poslední zaostali Lovci s žalostným počtem 149 bodů. O všem rozhodla až poslední bitva o vlaky, ve které excelovali Vlkodlaci a jejich neporazitelná Kája. Přestože se Upíři snažili zvrátit vedení a urvat , co se dá, na 77 získaných vlajek Vlkodlaků vůbec nestačili. Jejich 53 ukořistěných vlajek bylo dost málo na to, aby mohli zvrátit hru ve svůj prospěch. Lovci ve hře vůbec neběhali, ignorovali osobní souboje, a tak se svými 42 vlajkami zaslouženě skončili na posledním místě. Gratulujeme výhercům. Vládci Underworldu

Včera bylo úterý a my jsme jako odpolední program měli tři úkoly. Náš tým měl jako první úkol prolézt bílým tunelem plným pěny. museli jsme lézt pozadu nahoru do kopce přes kořeny. První lezl Huggy buggy a ten se pěnou málem udusil, ale zase ostatním to ulehčilo cestu, takže už tam  nebyla skoro žádná pěna. První kolo jsme prolezli v pohodě, ale při druhém kole přidal Adam pěnu do tunelu, a tak se v ní začali dusit i všichni ostatní. Druhý úkol bylo řezání dřeva. Museli jsme za 45 minut nasekat co nejvíce špalků (30 cm vysokých) a postavit z nich trůn, což samozřejmě nikdo nestihl. Jako třetí úkol nás čekala dovolená s naší milovanou vílou Gumilkou Bahnilkou. Museli jsme ji doválet až k moři (lomu), kde jsme se s ní museli vyfotit, ale my jsme měli lepší nápad a zdokumentovali jsme více než polovinu výletu kamerou. Po celou cestu nás doprovázela kamarádka Gumilky, malá pneu víla, se kterou jsme navštívili krámek se suvenýry. A aby toho nebylo málo, u moře si Gumilka a její kamarádka na

  Včera nás vzbudila u nás všech naše oblíbená písnička "Už je tu ráno". Ten den jsme se zrovna moc nevyspali, protože jsme měli hlídku a nebylo nám úplně nejlépe. Tak jsme se obuli a vylítli jsme ven z chatky na nástupiště. Zrovna měl rozcvičku (bohužel) Jarda, který měl nejlepší nápad probudit nás běháním okolo tábora. Po snídani jsme měli chvíli pauzu a pak začala hrát naše další oblíbená písnička "10 malejch černoušků". Šli jsme na nástup a tam jsme se dozvěděli, že budeme malovat víly Gumilky (asi nejoblíbenější členy tábora, naše milované pneumatiky). Dostali jsme potřeby na malování Gumilek. Když jsme je domalovali, tak Pýtý, Pájič a Dave nám je šli ohodnotit. Náhodně všechna hodnocení tvořily dohromady devět bodů, takže jsme museli vzít Gumilky na procházku. Nejdřív jsme běželi k Dazimu, kde jsme řekli červená nebo černá, a pak si vytáhli kartu. Pokud jsme řekli správnou barvu, pokračovali jsme normálně. Pokud ne, nesměli jsme Gumilku kutálet, ale převalovat

Druhý den jsme šli na louku a tam nám řekli, že první kolo bude jen na zkoušku a teprve až druhé kolo bude na život a na smrt. Byly tam různé úkoly, třeba zelená a červená, sušenky, přetahovaná, otázky, most a hra o kuličky nicméně v mincích. Při zelené a červené je nic zásadního nestalo. Vypadlo málo lidí.  Až u sušenek nás přežilo málo. U přetahované jsem byl málem ve vodě, ale Jirka se smekl a tak druhý tým vypadl místo nás a já postoupil do dalšího kola. Šel jsem na mince a měl jsem štěstí. Nejdříve to sice vypadalo, že prohraju, ale náš zápas začal moc brzy, takže mi řekli, že mám hru opakovat a tam už jsem se nedal a vyhrál jsem a tedy i přežil. Nejhorší byl most, ale cestu jsem už znal od minule, takže jsem jím prošel a šel jsem na otázky, které jsem věděl. Vyhrál jsem a přežil celou Squid game.  Tobiáš Hynek

Přišli jsme z koupaliště a měli jsme relax, já jsem byl v chatce a najednou začala hrát (ta jedna písnička) ze seriálu Squid game a najednou se objevila popravní řada Squiťáků celých v bílém a šla okolo nástupiště a zatím co jsme se postupně všichni schovávali do chatek, já si vzal můj meč a zůstal jsem v chatce. Když už jsme mysleli (tedy kluci z mojí chatky), že jsme v bezpečí, tak nás Squiťáci vyhnali z chatek ven před nástupiště. Počkali si, než všichni přijdou, a pak čtvereček řekl: „Přišli jsme z planety Squid,“ a všichni se najednou zasmáli, „chytily jsme několik z vašich lidí, protože se nás pokoušeli zabít“ Potom se všichni přesunuli do jídelny a pustili nám obrázek, na kterém byl zajatý Pýtý, Dave a Pájič, a v ruce drželi nějaký papír, na kterém byly šílený čarbanice. A pak jsme šli spát do vězení v jídelně. Tomáš Mezírka  

Tenhle tábor je skvělý, chci sem jet i příští rok. Nejvíc mě tady baví hry na počítači (auta). Z her týmových mám nejraději žezlo. Z jídel mi tady nejvíc chutnaly špagety, ale i ostatní jídla tu vaří moc dobře. Vedeme s Vlkodlakama táborovou hru (Karin). Jsem ráda, že jsem upír (Ála). Bylo zajímavé, že sem přiletěli ze Squid planety neznámí lidé. Hlídka mě strašně bavila, hlavně to, že jsme budili ostatní. Nemám žádných slov, prostě je to nejlepší tábor. Ála (Upír) a Karin (Vlkodlak)